Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sexuálně přenosné infekce v Praze: Sociálně epidemiologická analýza
Sekera, Jan Carlos ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Jágrová, Zdeňka (oponent)
Sexuálně přenosné infekce se ve světovém měřítku vyskytují v obrovském rozsahu a každým rokem zasahují do života stamilionů osob. Současná věda a medicína umí proti většině těchto infekcí bojovat, přesto se tyto infekce stále nedaří eradikovat a namísto toho se v mnohých částech světa šíří rychleji než kdy před tím. Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na situaci sexuálně přenosných infekcí v Praze, a zevrubně i v České republice a snaží se analyzovat tuto situaci z pohledu sociální epidemiologie. Práce se snaží identifikovat nejrizikovější skupiny osob a snaží se odhalit vztah mezi rizikovým faktorem a expozicí vůči dané infekci. K analýze situace sexuálně přenosných infekcí v Praze bylo použito klasických epidemiologických ukazatelů prevalence a incidence, přičemž vztah mezi jednotlivými proměnnými byl zkoumán zejména metodou AnswerTree v rámci statistického programu SPSS. Vývoj sexuálně přenosných infekcí byl poté analyzován pomocí bazického a řetězového indexu. V předkládané práci bylo zjištěno, že sexuální rizika jsou nejvíce determinována sexuálním chováním a dále regionem, z něhož daný jedinec pochází. Mužská část populace byla identifikována jako rizikovější nežli ženská. Dále bylo zjištěno, že nejvíce reportovaných případů sexuálně přenosných infekcí v Praze připadá na infekci kapavky,...
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění na základě longitudinální studie SHARE
Zajíčková, Michaela ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Navzdory snižující se intenzitě úmrtnosti na nemoci kardiovaskulárního systému jsou tato onemocnění stále nejčastější příčinou úmrtí v řadě ekonomicky vyspělých zemích, včetně Česka. Předkládaná práce se zabývá prevalencí infarktu myokardu (nejčastější formy ischemické nemoci srdce) a vybraných rizikových faktorů tohoto onemocnění za využití databáze mezinárodního projektu SHARE (The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe). V úvodní části práce je popsán vývoj úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy a v kontextu literatury jsou diskutovány rizikové faktory infarktu myokardu. V empirické části této práce je analyzována prevalence infarktu a souvislost mezi prevalencí infarktu a rizikových faktorů u respondentů studie SHARE, a to jednak v souboru respondentů evropských zemí, jednak v podsouboru respondentů z Česka, za využití metody binární logistické regrese. Analýzou se mimo jiné prokázalo, že hlavním rizikovým faktorem onemocnění infarktu myokardu respondentů SHARE byla u respondentů v evropských zemích nízká fyzická aktivita, stejně jako u respondentů mužů v Česku. U českých žen byla hlavním rizikovým faktorem podváha. Ze sociálních determinantů se pro sledované onemocnění nejvíce projevil vliv dosaženého stupně vzdělání, a to v obou analyzovaných souborech respondentů SHARE. Klíčová...
Gender a sociální nerovnosti v oblasti duševního zdraví
Machů, Vendula ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pikhart, Hynek (oponent)
Genderová nerovnost je jednou z hlavních příčin rozdílů ve výskytu duševních onemocnění mezi muži a ženami. Předkládaná práce se zabývá sociálními nerovnostmi v oblasti duševního zdraví a jejich souvislostí s genderem. V úvodní části jsou popsány mechanismy působení sociálních determinant na zdraví a vliv genderu na výskyt duševních onemocnění. Diskriminace žen, nespravedlivé genderové role, nerovné rozdělení moci a nedostatek kontroly nad vlastním životem jsou nejčastěji zmiňovanými příčinami téměř dvojnásobné prevalence duševních onemocnění u žen ve srovnání s muži. V empirické části této práce byla nejprve sestavena typologie evropských zemí podle duševního zdraví žen za použití statistických metod faktorové a shlukové analýzy. Následně byla pomocí binární logistické regrese analyzována souvislost mezi sociálními determinantami a výskytem příznaků deprese u respondentů studie SHARE. Podle výsledků analýzy ovlivňují různé sociální determinanty duševní zdraví mužů a žen odlišně, což může být částečně vysvětleno působením genderu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.